Jdi na obsah Jdi na menu
 


joe lando cosmotalk

Kdysi jsi byl známý pro své dlouhé krásné lokny. Pořád ještě dostáváš od fanoušků otázky ohledně svého ostříhání nebo to skončilo?

Je to už 12 let. Lidé, kteří byli fanoušci seriálu a měli Sullyho rádi, se přes to nepřenesli. Objevím se na veřejnosti a oni se ukážou, podívají se na fotky, pak na mě a v jejich očích čtete "Co se stalo s tvými vlasy?" A já, po 10000 otázkách "Ostříhal jsem se". Měl jsem v úmyslu hrát tuto postavu s určitým vzhledem, s dlouhými vlasy a pak po šesti nebo sedmi letech v seriálu odejdu a budu chtít kompletně změnit svůj vzhled. To bylo to, co jsem myslel, že je pro mě jako pro herce dobrý plán. Do jisté míry to fungovalo skvěle a někdy zase ne. Lidé chtěli, abych se ostříhal ještě, když jsem pracoval na seriálu, abych mohl dělat jiné věci. Ale já to musel vždy odmítnout, protože jsem měl v první řadě povinnosti vůči Doktorce Quinnové. Cokoliv jiného muselo přijít na řadu až jako druhé. Takže jsem vždycky musel najít způsob, jak přizpůsobit vlasy příběhu. Nemůžete hrát bankéře a mít dlouhé vlasy, to nejde. Takže jsem byl padouch nebo nějaký frajer s patkou.

 

Alespoň ses nemusel holit 7 let...

To bylo skvělé. Nejsem moc velký fanoušek holení. Jednou za pár dní jsem to zastřihl, abych nějak vypadal na tři, čtyři dny a v zimě si chlapy nechali narůst vousy, protože tam, kde jsem byli, byla v noci zima, tak jsem je nechal narůst a teď, když se na seriál dívám,bych mohl říct... pokud jsou mé vousy opravdu husté, jako několikadenní porost...

 

Jako vousy dřevorubce?

Jo, přesně takový vzhled. S maličkostmi jako tyhle můžu sledovat čas, protože v seriálu se vše míchá dohromady. Po tolika epizodách a všech těch letech je to jako jedna dlouhá epizoda, když se zkoušíte ohlédnout a zavzpomínat.

 

Jsi první člověk, se kterým mluvím, který využil svoje vousy jako prostředek k měření časového průběhu své herecké kariéry.

A ještě vlasy samotné. Ve 2. sezóně mě vlasy zkrátili o něco víc a to byl opravdu špatný nápad. Takhle vím, že je to zhruba polovina 2. sezóny. Do konce roku to bylo "Cokoliv chceš udělat!".

 

Probuď v sobě znovu hraničáře a nech si vlasy narůst.

Zapomněl jsem tolik věcí, které se děly během posledního roku. Neviděl jsem seriál 10 let, až teprve nedávno a bylo to velmi drsné (6. série), víc než si pamatuju. Probíhalo tam mnoho změn. Lidé byli šílení. Lidé bojovali i lidé ve městě na sebe začínali útočit a já myslím, že je to odrazem toho, co se dělo na pozadí televizní stanice, jestli zůstaneme na CBS nebo ne. Televize se měnila.

 

Viděla jsem promo na Doktorku Quinnovou na GMC a jsou naprosto k popukání. Myslíš si, že si ze své postavy děláš hodně legraci?

Popravdě řečeno, neměl jsem moc příležitostí dělat si ze Sullyho legraci. Nikdo si nemyslel, že jsem tak zábavný. Ale je to zábava dělat to těď. GMC přišla s velkou reklamní kampaní. Moje děti se bavili a moje žena si to opravdu užila. Upřímně, bál jsem se tam jít, protože jsem nevěděl, jaké bude pojetí a jak to chtějí udělat a někdy lidé mají myšlenky, o kterých si myslí, že jsou skvělé, ale ve skutečnosti jsou trochu kýčovité. Bál jsem se, že se tam ukážu a budu si muset nasadit paruku. Neměl jsem žádné tušení a myslel si, že by to byl ten nejhorší možný scénář, ale bylo to úplně naopak. Bylo to skvělé a já se přitom opravdu bavil.

 

Byl jsi popisován jako svalnatý horal (mauntain man). Jsi to opravdu ty? Fajn, první část možná. Ale miluješ přírodu tak, jako tvá postava v Doktorce Quinnové?

Řekl bych, že docela hodně. Moje rodina a já rádi trávíme čas venku, v lese. Právě jsme se vrátili z rodinné dovolené. Jeli jsme až do Vancouvru. Měli jsme také hodně štěstí na počasí. Žil jsem tam dva roky, když jsem dělal seriál Cesta vzůru (Higher Ground) a strávil tam hodně času prací na jiných projektech. Počasí je někdy hrozné v tom smyslu, že může pršet dva týdny v kuse a vy si neodpočinete. Naučíte se s tím vypořádat, ale tady v LA bylo mlhavo celé léto. Každý den pod mrakem, žádné slunce a docela chladno. Takže jsme se vydali do Vancouvru, kde bývá deštivo a byla zrovna vlna veder. Nádhera. Každý den jsme trávili venku - 15 až 20 mil na kole po celém městě, pak pěší turistika u přehrady. Zašli jsme do staré čtvrtě, kde jsme bydleli, mimo Vancouver a ukazáli to dětem. Je tam malá pláž, kde si hrával můj syn Jack, když byl malý a teď si tam hrál William. To bylo bezvadný. Na zpáteční cestě jsme viděli spousty zvířat. Viděli jsem také velrybu. Zrovna skákala, když jsem jeli podél pobřeží. Právě jsem zastavil, abych zavolal svému agentovi, protože moje děti byli v autě příliš hlučné, abych cokoliv slyšel.

 

Vím, jaké to je.

Takže jsme zastavili na kraji silnice. Klasicky, jen na chvíli a moje žena právě řekla "Podívej se na tu krajinu!". Takže jsme vystoupili a vyšli na malý kopec a před námi bylo nádherné oregonské pobřeží. Nádherné slunce, malý záliv, pár rybářských člunů a jak jsem mluvil s mým agentem, ta velryba vyletěla ven z vody. Třikrát, čtyřikrát. Děti a já jsme úplně šíleli. Musel jsem hned zavolat zpátky svému agentovi, bylo to neuvěřitelné. Nemohli jsme uvěřit, že jsme měli to štěstí. Jeli jsme hned k vodě a ona plavala asi 20 metrů před námi. Nikdy jsem velrybu takhle neviděl a nemyslím, že hodně lidí narazí na toto krásné zvíře ve vodě. Prostě jen tak se dívat na nádherné pobřeží a velrybu, která nebyla příliš daleko, mohli jsme vidět také svijonožce. Jen si tak hrál. Bylo to perfektní. Už ale nejsem táborník, na zemi nebo pod širým nebem. Býval jsem, když jsem byl mladší. Ale vlastně musím vzít svého syna kempovat s jeho dědou za týden, nebo dva - už jsem jim to slíbil - netěším se na spaní na zemi. Potřebuju podložku, bolí mě pak záda.

 

Je to legrační jak, když jsi rodič, začneš stárnou velmi rychle.

Od té doby, co jsme se vrátili, jsme non-stop na pláži.

 

Ano, perfektní způsob, jak unavit děti.

Právě jsem nainstaloval venkovní sprchu. Zacvičíme si, pak je osprchujeme, což je unaví ještě o trochu víc, nakrmíme je, posadíme je na pohovku tak na půl hodinky a pak začnou být ospalé. A nemáte pocit, že jste udělali něco špatně, protože se venku zabavili.

 

Je to jeden z těch triků, které mají rodiče skryté v rukávu?

Každý vyhrává.

 

Co Ti z Chicaga chybí nejvíc?

Miluju Chicago, moje děti jej milují. Opravdu mají rádi lidi a rodinu, kterou tam máme, když se tam vracíme. Mám tam sestru a její děti a přátelé a moje rodina tam žije už po tři generace, takže mají v Chicagu hluboké kořeny. S mojí ženou se nasmějeme, když tam jsme. Znáte někoho, kdo zná někoho, kdo se zastaví a pozdraví toho či onoho. A to je prostě jiné, než náš život tady v Kalifornii. Takže mi chybí lidé. Ti nejvíc. Druhá věc je, že rád jezdím vlakem z Wheatonu, kde žije má sestra do centra města a s dětmi zkoumám město.

 

Jsme skoro sousedi. Bydlím v Lisle.

Znám Lisle. Hodně jezdíme do Wheatonu a Naperville.

 

Poznávají Tě lidé?

Ano i ne. Lidé se na mě dívají a myslí si, že mě odněkud znají. Z práce, ze školy nebo tak něco. Stává se to, ale už ne tolik. A nebo si toho možná nejsem vědom. Už si toho moc nevšímám, je to minulost.

 

Pokud Tě příliš neobléhají, můžeš si víc užít svůj volný čas.

To ano. Předtím jsem byl až příliš slavný na můj vkus, ale to ani nebyl moc velký problém. Bylo to kvůli mým dlouhým vlasům a v té době byl seriál tak populární. Kamkoliv jsem šel, fanoušci si mysleli, že jsem Lorenzo Lamas nebo Andre Agassi a nebo věděli, že jsem Sully z Doktorky Quinnové. Ale byl to populární seriál a tehdy mě lidí poznávali snadno. Teď už tolik ne a jsem za to rád. Je to nepříjemné, když jsem s dětmi.

 

Máš potřebu chránit děti, když jsou fanoušci okolo?

Ano, protože jak to vnímají? Je tohle někdo výjimečný? Z jakého důvodu? Proč? To se stalo předtím, když byly děti mnohem mladší. Je to trochu nepříjemné, když o tom začnete přemýšlet. Jsem si jistý, že jsou to milí, neškodní lidé, ale jsou to cizí lidé, kteří se objevili u mých dveří. Já tohle lidem nedělám. Neobjevil bych se u nich doma, ledaže bych předem zavolal. Je to prostě jiné. Mám rád svůj klidný život. Tak se mi to líbí. Rád hodně pracuji a mám rád svůj klid a doposud jsem měl v kariéře štěstí, že jsem měl obojí.

 

Takže jsi domácí typ.

Myslím, že je to středozápadní výchovou. Tento druh citlivosti.

 

Jaké projekty máš v plánu?

V poslední době jsem docela zaneprázdněný. Právě jsem dokončil film Spotlight, je to odvážné a cool. Pak mám projekt s Jane Seymour Dear Prudence pro Hallmark. Postava, kterou hraje, je něco jako Martha Stewart a já hraju jejího exmilence a způsobím jí několik problémů. Následují hrátky a znovu se zamilují... každopádně to bude zábavný projekt s Jane, se mnou a s Katie (dcera Jane). Vracíme se na středozápad, v září budeme natáčet v Michiganu. Potom budu pracovat s mým kamarádem Williamem Shockleym (kolega z Doktorky Quinnové) na filmu, který právě prodal. Budeme pracovat v Arizoně. Pak budeme mít dovolenou a Vánoce a než se nadějete, tento rok bude u konce.

 

 

Zdroj: http://thedqtimes.com/pages/castpages/other/Cosmototintervew_joe.html